Ford Capri

25. října 2008 v 23:17 | KYLE |  Automobily
FORD CAPRI 2.3 V6, r.v.1978
Ford Capri. Snad žádný sportovní evropský vůz dostupný širší motoristické veřejnosti nedosáhl takového úspěchu. Prodával se plných sedmnáct let a nedal se zahanbit ani na sportovních kolbištích. Ještě dnes způsobuje okolojdoucím příjemné chvění v okolí žaludku a neopakovatelné zážitky z jízdy. Ale vraťme se na začátek.
V roce 1964 v USA Ford představil malý levný sportovní automobil Ford Mustang. Zásluhu na jeho zrodu měl především mladý vicepresident společnosti Lee Iacocca. Dal Americe sportovní vůz, který si mohl dovolit opravdu téměř každý. Mustang disponoval několika druhy motorů, třemi druhy karoserie a různými stupni výbavy. V úpravě od Carola Shelbyho to byl navíc i plnohodnotný sportovní vůz schopný obstát i na závodních okruzích.
Zatímco Mustang slavil v Americe své prodejní úspěchy v Evropě se pilně připravoval jeho evropský ekvivalent. Strategie byla stejná - vůz sportovního stylu schopný vyhovět jak méně movitým zákazníkům tak i sportovním fajnšmekrům. A tak se v roce 1969 zrodil evropský protějšek Mustangu Ford Capri. Jeho nízká čtyřsedadlová karoserie čistých linií nenechávala nikoho na pochybách komu je Capri určen. Přesto, že se karoserie v průběhu výroby ještě dvakrát pozměnila (především získala třetí výklopné dveře v zádi), zůstala ji její charakteristická nezaměnitelná tvář. Škála motorů se pohybovala od řadového čtyřválce o obsahu 1297 ccm až po vidlicový šestiválec 2994 ccm. Spolu s možností volby mezi manuální a automatickou převodovkou Capri nabízel řešení opravdu pro každého.
My máme před sebou vůz třetí a poslední série, tedy MK III, vybavený šestiválcovým motorem o objemu 2,3 l a manuální pětistupňovou převodovkou. Pojďme si ale nejprve pozorněji prohlédnout jeho více než zdařilý kabát. Ford Capri na silnici zaujme opravdu každého a to z jakéhokoliv úhlu. Když nás bude na silnici míjet, nelze si toho nevšimnout. Především zaujme jeho výška, protože bude o hodně nižší než všechna ostatní vozidla. Řidič se na nás bude dívat přes rozměrnou přední kapotu opatřenou výhružným vydutím nad karburátorem. Úplně nejblíže však bude přední maska se čtyřmi hrozivě přimhouřenými světli. Tento zajímavý efekt má na svědomí nízký okraj přední kapoty. Když Capri mineme, a máme to štěstí na některý ze šestiválcových modelů, odmění nás krásným dunivým zvukem harmonicky se linoucím z dvojice výfuků. Vidět Capri na obrázku je opravdu hezká věc, ale stát přímo vedle něj je zážitek.
Ale teď už se opravdu nemůžu dočkat a přistupuji k vozidlu, abych okusil pocity Bodie a Doyla ze seriálu Profesionálové. Musím se opravdu sehnout abych dosáhnul na kliku (mimochodem, teď už vím, kde se vzala klika u Cortiny MK III, vyráběné až od počátku sedmdesátých let). Otevírám dlouhé dveře a usedám do velice příjemného pracovního prostředí v šedé barvě. Na interiéru jsou stále patrné zbytky vlivu amerického stylingu. Ostatně interiéry všech Fordů v době vzniku Fordu Capri se mohly pyšnit zámořským stylem. Interiér, ostatně jako celý vůz, je zpracován skutečně precizně a nezapře německou kvalitu. Žádné nelícující díly nebo vrzající levné plasty. Zasunuji klíček a startuji. Po o něco delším zapracování startéru, než na jaký jsme zvyklí ze čtyřválcových motorů, se ozve dunivý zvuk motoru. Pravidelný a vyvážený chod šestiválce dává příjemný pocit jistoty. Řadím jedničku a vydávám se na cestu. Řadící páka doslova sama zapadá do kulis jednotlivých rychlostních stupňů, ostatně jak již je to u Fordů těchto let dobrým zvykem. Zatímco se vymotávám z úzkých uliček města odhaluji poměrně závažný nedostatek. Věnec malého tříramenného volantu má příliš hladký a tvrdý povrch a tak se občas stane, že v nečekaném okamžiku v ruce nepříjemně proklouzne. Řízení je totiž dosti tuhé vlivem poměrně těžkého motoru a absence posilovače. Tento handicap se však ztrácí při rychlejší jízdě na silnici mimo město. Nutno dodat, že Ford Capri není v žádném případě pro upejpavé řidiče. Je to poprvé co jsem viděl hlouček lidí na zastávce MHD, kde opravdu všichni bez rozdílu věku i pohlaví otočili hlavy stejným směrem. Za městem zvyšuji rychlost a ulevuji svým rukám unaveným od nerovného zápasu s volantem. Vědom si toho, že motor má najeto jen asi 2000 km po generální opravě, nechci motor zbytečně namáhat ani v příliš nízkých ani v příliš vysokých otáčkách. Udržuji je asi na dvou až dvou a půl tisících za minutu a motor si v nich kupodivu velice libuje. Ačkoliv motor nikterak nevytáčím a poměrně brzo řadím má vůz velice dobré dynamické vlastnosti a to díky slušnému kroutícímu momentu šestiválce. Při rychlejším průjezdu zatáček s nerovným povrchem na sebe upozorní podvozek poplatný době svého zrodu a to především tuhá zadní náprava odpružená listovými pery. Kdo je však zvyklý na občasné odskočení tuhé nápravy, nečiní mu korekce volantem žádné problémy. Naopak, jízda se tím stává ještě lepším zážitkem. Poměrně dobré umístění těžiště vozu dává i při jízdě ve vyšších rychlostech velice dobrý pocit jistoty a stability vozu.
Účel jízdy byl splněn a Capri i já se opět vracíme do města. Po absolvování nutného obřadu, kdy obdivné a závistivé pohledy kolemjdoucích doslova odírají lak z vozu, ukládám Capri do garáže k odpočinku. Za nějaký čas si ho tu vyzvedne jeho majitel a mě zbudou jen vzpomínky na chvíle, kdy jsem se stal alespoň na pár minut jedinou a nedílnou součástí takového vozu jako je Ford Capri.
ZÁKLADNÍ ÚDAJE:

FORD CAPRI 2.3 V6, r.v. 1978

výrobce: Ford Motor Company, Germany
karoserie: samonosná ocelová dvoudveřová s výklopným víkem v zádi, čtyřmístné coupé
motor: zážehový šestiválec s válci uspořádanými do V (60 stupňů) uložený podélně vpředu,
rozvod OHV
obsah: 2293 ccm
vrtání, zdvih: 90.00 mm, 60.14 mm
kompresní poměr: 8,75 : 1
max. výkon: 108 bhp @ 5100 ot./min
max. kroutící moment: 177 N.m / 3000 ot./min
příprava palivové směsy: dvoukomorový karburátor Solex EEIT 35/35
převodovka: mechanická pětistupňová (orig. čtyřstupňová) s ručním řazením, náhon na zadní kola,
přev. poměry R - 3,160:1, I - 3,650:1, II - 1,970:1, III - 1,370:1, IV - 1,000:1, V - 0,825:1
nápravy: přední vybavena zavěšením MacPherson s vinutými pružinami, zadní tuhá s listovými pery
řízení: hřebenové
brzdy: s posilovačem, vpředu - jednoduché kotoučové, vzadu - bubnové
kola: lité AL disky 7,5x13" s pneu 205/60 R13 (orig. 6,0x13" s pneu 185/70 R13)
rozměry: délka 4376 mm, šířka 1698 mm, výška 1323 mm
pohotovostní hmotnost: 1120 kg
max. rychlost: 180 km/h
zrychlení 0-100 km/h: 12.0 s
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Jak sevám líbí můj blog i když se zatim tvární?:-)

Krásný 57.4% (31)
dobrý 11.1% (6)
docela ujde 9.3% (5)
nic moc 9.3% (5)
nepovedený zruš ho! 13% (7)

Komentáře

1 sportovní vozy sportovní vozy | Web | 4. dubna 2011 v 19:25 | Reagovat

Zajímavý!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama